Plnou parou vpřed

sobota 13. říjen 2012 22:31

Jako milovník techniky, a to zejména dopravní, jsem v Národním technickém muzeu nebyla poprvé. Tentokrát mě přilákalo představení parních automobilů, o němž jsem se dozvěděla náhodou z rádia a ještě zprostředkovaně. Měla jsem už dost zaplněný program, ale takovou událost jsem do něj musela narychlo zařadit. Na druhou stranu musím říct, že to, co jsem viděla, trochu za mým očekáváním zaostalo.

Když jsem přišla k muzeu, uviděla jsem několik historických vozidel stojících venku před muzeem, tedy vzhledem k hlavnímu vchodu, spíše za muzeem. Měla jsem na prohlídku jen něco přes hodinu a pokladní mi řekla, že už dneska asi parní stroje nepojedou. Řekla jsem, že to nevadí a koupila jsem si vstupenku a za sto korun povolení k fotografování. I když v muzeu je toho hodně k dívání, prošla jsem rychle halu a šla se nejdřív podívat ven. Tam stálo několik exemplářů a několik techniků v modrých tričkách s nápisem Národní technické muzeum, kteří pilně mazali, utahovali, leštili a vypadalo to, že se snaží historické stroje uvést do provozu. Mezi nimi se vyjímali dva šviháci, kteří sem zavítali z doby, kdy stroje, na něž se chodíme dívat do muzea, představovaly běžný dopravní prostředek.
Zpočátku bylo venku téměř prázdno.







Měla jsem tak příležitost si ty parádní mašiny v klidu prohlédnout.















Zde je vidět listová pružina i domovské muzeum automobilu.

Nejvíc mě ovšem zaujal tenhle parádní řemenový převod.

A tohle už je spíš kočár. V předškolním věku jsem pořád kreslila. Místo aut, co jezdila po ulici, jsem si vymýšlela auta vlastní konstrukce.
Byly to taky kočáry s volantem, ovšem jednodušší než ten na snímku.



Když se dlouho nic dalšího nedělo, šla jsem se podívat dovnitř.

Před sto lety...





Na Octavii si pamatuji docela dobře.

Jak ten čas letí. Tyhle sedáky jsem kreslila v konstrukci a teď patří do muzea.

Parádnice Praga Lady

Potom se už ozvalo hlášení, které zvalo k dnešní poslední vyjížďce historických vozidel. Sešlo se i pár diváků, ale moc jich nebylo.
Pojede to?

Nakonec se "automobil" rozjel a několikrát objel prostranství.



Když jsem viděla, že vezou i cestující, tak jsem požádala demonstrátora, jestli se můžu svézt při další jízdě. Řekl mi ale, že to není pro běžné návštěvníky, že jel ředitel muzea s manželkou.
Potom se daly do pohybu i další stroje na různý pohon.





Nakonec jsem se šla znovu podívat dovnitř do muzea. Do konce zavírací doby zbývalo asi půl hodiny, tak jsem všechna tři patra prošla opravdu v rychlosti.













Nejen automobily



I družice Magion už je součástí historie.

Známý letecký konstruktér Igo Etrich kromě slavné Holubice postavil také kluzák Zanonia ve tvaru semínka tykve Zanonia macrocarpa.

A ještě celkový pohled na výstavní plochu pro toho, kdo už dlouho (nebo nikdy) v technickém muzeu nebyl.
Eliška Anna Kubičková

Eliška A. KubičkováDěkuji za příspěvky23:5214.10.2012 23:52:31
Lída V.Před týdnem11:0014.10.2012 11:00:06
ZipPěkné...10:1714.10.2012 10:17:54
NaďaEliško Anno, udělala07:2614.10.2012 7:26:13

Počet příspěvků: 4, poslední 14.10.2012 23:52:31 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Pracovala jsem v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, poslední dobou se věnuji hlavně marketingu, popularizaci vědy a umělecké tvorbě. Píšu také na idnes, netmedium, blog-kavarna a portalprozeny.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy