Památky – Svatý Mikuláš

pondělí 31. prosinec 2012 21:47

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí je tak trochu ve stínu slavnějšího jmenovce z druhého břehu Vltavy, chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Přitom tato krásná barokní stavba určitě stojí za povšimnutí.

Na místě dnešního kostela sv. Mikuláše stál již ve 13. století farní kostel. Ve 14. století zde kázali předchůdci reformace a husitského hnutí Jan Milíč z Kroměříže (asi 1325 až 1374) a jeho žák Matěj z Janova (asi 1355 až 1393). Od roku 1635 jej spravoval řád Benediktinů, kteří v jeho blízkosti budovali klášter. Kostel byl však po požáru v roce 1689 zbourán a v letech 1732 až 1737 byl na jeho místě vybudován nový velký barokní chrám.



Autorem projektu je slavný barokní architekt Killian Ignác Dienzenhofer. Původně stálo okolo kostela několik dalších budov, které již neexistují. Hlavní průčelí s velkým schodištěm směřuje na Staroměstské náměstí a na kostel navazuje blok domů směrem do Pařížské. Z druhé strany je chrám stavebně spojen s rodným domem Franze Kafky. Na náměstí Franze Kafky také směřuje postranní vchod, k němuž vede menší schodiště.



V roce 1787 byl kostel a klášter zrušen, zařízení bylo rozprodáno a kostel přešel do majetku magistrátu, který ho využíval jako sklad obilí a spisovnu. Později byly prostory využívány jako koncertní síň. Původnímu účelu byl chrám navrácen až o sto let později, kdy byl roku 1871 pronajat pravoslavné církvi. Za první světové války byl využíván jako posádkový kostel. V této době byl opraven a byla doplněna výzdoba v novobarokním stylu. Roku 1920 zde byla založena Církev Československá (dnes Církev Československá husitská), což připomíná pamětní deska.

Další snímky ukazují pohled ze Staroměstského náměstí v době vánoční výzdoby, večerní záběry a pohled od pomníku Mistra Jana Husa.









Zvláštní pozornost si zaslouží interiér a výzdoba kostela. Celý prostor působí díky členitosti a řešení osvětlení velmi vzdušným dojmem. Stejně tak malby a sochařská výzdoba nemají nic z typického chrámového barokního umění, které někdy působí těžkým a temným dojmem. Štuková výzdoba je z tvorby Bernarda Spinettiho a jeho dílny. Sochařskou výzdobu, jak vnitřní, tak vnější, provedl Antonín Braun (synovec slavného sochaře Matyáše Brauna).



Celkově působí interiér velmi moderně a lavice jsou pohodlné.

Dřevěná kazatelna se zlacenou výzdobou.

Chrámové lodi vévodí hlavní oltář z umělého mramoru a obraz Ježíše.



Při večerním osvětlení vynikne křišťálový lustr, který vyrobily Harrachovské sklárny v Krkonoších roku 1880. Jeho základní kruh má průměr čtyři metry a lustr váží 1,4 tuny. Ruské pravoslavné církvi ho věnoval car Mikuláš II.







Z dalších detailů zaujmou vitráže a zlacené plastiky. Na snímcích je sv. Mikuláš a sv. Jiří.



Ve vánočním čase zdobí kostely betlémy. Tento dřevěný je dílem akademického sochaře Jana Kotyzy.

Na jednom z adventních koncertů jsem mohla ocenit bohatý zvuk varhan. V kostele sv. Mikuláše jsou koncerty často. Já jsem se však sem dostala na koncert poprvé a byla jsem překvapená moderností repertoáru, který přednesli manželé Tvrdkovi. Kromě typických varhanních skladeb například od Jana Zacha, zazněly populární skladby jako sbor Židů z opery Nabucco, Vivaldiho Čtvero ročních dob a dokonce píseň Greensleeves, kterou známe v podání Marty Kubišové pod názvem Dobrodružství s bohem Panem. Monumentální zvuk varhan spolu s nádhernou architekturou a malbami mi projasnil studené ponuré dny začátku prosince.

Fresky vytvořil Kosma Damián Assam. Stropní fresky představují výjevy ze života sv. Mikuláše a sv. Benedikta jako patronů kostela a bývalého kláštera. Čtyři freskové obrazy ve zlacených rámech zobrazují čtyři evangelisty.







Při denním osvětlení vynikne jasnost barev a krásná štuková výzdoba. Když se člověk podívá nahoru do kopule, úpně cítí, jak se duch povznáší a mysl prosvětluje a pročišťuje.




Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora