Odešel český bard

středa 27. únor 2013 22:48

Jen letmo jsem prolistovala noviny, už jsem je chtěla odložit, když na mě vyskočila smutná zpráva, že ve věku pětašedesáti let zemřel zpěvák, kytarista, skladatel, textař, hráč na foukací harmoniku – jedním slovem písničkář – Bob Frídl.

Bob Frídl patří ke koloritu mých dětských let. Vzhledem k tomu, že jeho sláva dávno zanikla, a příslušníci mladší generace už možná ani neznají jeho jméno, tak chci při této smutné příležitosti trochu připomenout, kdo vlastně byl a co znamenal pro moji generaci, která prožila teenagerská léta na přelomu 70. a 80. let minulého století.
Bob Frídl byl velká hvězda zejména v období 70. let, kdy tento pohledný muž svým něžným hlasem a krásnými smutnými písněmi lámal dívčí srdce. I když se to dnes nezdá, tak ve své době patřil mezi největší idoly. O jeho popularitě svědčí, že se v roce 1972 umístil na čtvrté pozici ve Zlatém slavíku hned za takovými legendami jako jsou Karel Gott, Waldemar Matuška a Václav Neckář. Narodil se v roce 1947 ve znamení Štíra a od mládí bylo v jeho osudu něco tajemného a tragického. Nikdy nepoznal svého otce a v pouhých sedmnácti letech ztratil matku, což poznamenalo i jeho tvorbu – například nádherně nazpíval česky baladu Charlese Aznavoura La Mamma. I když většina jeho písní byla o lásce, v mnohých bylo obsaženo i hlubší přemýšlení o životě a lidském osudu. Patří k nim i moje nejoblíbenější píseň z jeho tvorby, Abeceda, ze stejnojmenného alba. Pokud jde o pěveckou kariéru Boba Frídla, tak se jí nejdřív ani nechtěl věnovat, ve středoškolských letech chtěl hrát profesionálně fotbal. Jeho sportovní dráhu však přerušilo komplikované zranění nohy, které utrpěl na vojně. Sportu ovšem zůstal věrný a provozoval ho rekreačně celý život. Hrál například v týmu Bolka Polívky a později, když žil v Řecku, pořádal zde sportovní turnaje pro české přátele. Do populární hudby vstoupil na konci 60. let s cílem napodobit svoje vzory, což byly legendární písničkáři jako například Bob Dylan, Leonard Cohen, Simon a Garfunkel nebo Bulat Okudžava. Po Dylanovi dokonce přijal jméno Bob, vlastním jménem se jmenoval Josef. Z tvorby Okudžavy vydal celou knihu překladů jeho písní. Byl taky označován jako český Dylan, i když toto mi k němu příliš nesedí, protože náš český Bob byl mnohem jemnější a spíš mi připomínal zpěváky jako Cat Stevens a Donovan.

I když vystupoval s různými skupinami, jako například Folk Team a Ex Libris, nejúspěšnější byl na sólové dráze, kdy po vzoru Boba Dylana vystupoval jen s kytarou a harmonikou. Také ovšem nahrál skvělé duety, například s Věrou Špinarovou a sestrami Elefteriadu, spolupracoval se sourozenci Ulrychovými a dalšími umělci. V 70. letech vydal čtyři samostatná alba Jen vítr to ví, Abeceda, Všem starým láskám a Výběr ze 70.let.
Z povědomí českých posluchačů se začal vytrácet od poloviny 80. let, kdy odešel s rodinou do Řecka, což byla země původu jeho první ženy. Kromě zpívání zde až do roku 1999 podnikal v cestovním ruchu, jeho služeb v této oblasti využívali v hojném počtu i naši populární umělci a sportovci jako Halina Pawlovská, Bolek Polívka, Helena Vondráčková, Vladimír Brabec, Petr Salava, fotbalisté Boby Brno a další. V roce 2000 se vrátil domů a se svojí druhou manželkou žil v Bučovicích u Brna. Z prvního manželství měl dceru a syna. I přes podnikatelské aktivity stále zpíval, ještě v roce 2007 vydal CD Roky už se toulám. Občas vystupoval i v posledních dvou letech, kdy bojoval s rakovinou, které podlehl 26.2. 2013, brzy ráno v hospici v Brně.

I když by se zdálo, že se romantický bard s kytarou a jednoduchými melodickými písničkami nehodí do dnešní hlučné a uspěchané doby, vzkazy jeho fanoušků na Youtube i jinde ukazují, že to není pravda. Odešel totiž nejen zpěvák, který měl v hlase slzy i řecké slunce, přemýšlivý básník i sportovec, romantický snílek i úspěšný podnikatel, ale především dobrý člověk, který rozdával radost a pohodu. V písni Abeceda se zpívá:

„V je horká vůně hlíny, každý musí mezi stíny, Z je zemřít a tak tedy, zet je konec abecedy.“
Člověk se přeplavil přes řeku Styx, odešel mezi stíny do říše Háda. Ale to, co po něm zůstalo, jeho dílo a vzpomínky lidí tu budou dál žít.

Bob Frídl v době své největší slávy a několik jeho písní











Eliška Anna Kubičková

Lída V.JAPe, sohlasím.00:123.3.2013 0:12:21
JAPMyslím, Eliško Anno Kubičková,23:432.3.2013 23:43:09
Eliška A. KubičkováPříspěvek nicku Admin20:592.3.2013 20:59:20
matkaKdo je bard?10:242.3.2013 10:24:48
Milan JirásekJo...pane JAP09:412.3.2013 9:41:00
Milan JirásekNo..vidíte pane JAP.09:312.3.2013 9:31:25
Milan JirásekJeště něco.09:292.3.2013 9:29:31
JAPKdyž se slétnou sůvy,09:282.3.2013 9:28:29
Milan JirásekOprava.09:122.3.2013 9:12:30
Milan JirásekTrocha názoru mladší generace.09:102.3.2013 9:10:20
Lída V.Eliško,02:022.3.2013 2:02:26
matkapro radost a na rozloučenou :00:522.3.2013 0:52:41
Eliška A. KubičkováSouhlasím, že nemá cenu diskutovat.00:422.3.2013 0:42:16
Jirka BNo, rozhodně B.Frídl nebyl český bard.23:211.3.2013 23:21:48
Eliška A. KubičkováJá už se nechci opakovat,21:551.3.2013 21:55:15
matkaTož snad ještě -19:231.3.2013 19:23:22

Počet příspěvků: 57, poslední 3.3.2013 0:12:21 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
7,55

Tipy autora

tento blog
všechny blogy