Protože život je krásný (aneb Beauty and the Beat)

neděle 28. duben 2013 00:52

Znáte to. Někdy se na člověka valí problémy, chodí z deště pod okap, kdo by měl podat pomocnou ruku, nastavuje nohu, cíl na obzoru se ztrácí v mlze nejistoty a vypadá to, že i z nebe prší špatná nálada. Potom ale zjistíte, že jsou hodnoty, které jsou stálé, že jsou zážitky, které vám nikdo nemůže vzít, a že jsou na světě lidé, kteří si i přes problémy, které přináší negativní emoce, především závist, dokáží zachovat optimismus a pozitivní přístup k životu.

Jedním z takových pozitivních zážitků, které člověka povznáší „přes překážky ke hvězdám“, jak říká známý latinský citát, byl i výjimečný koncert spojující melodie klasické hudby v podání filharmonie, bel canto operní zpěvačky a tvrdý rock bicí soustavy. Do Prahy totiž zavítali s programem nazvaným Beauty and the Beat finská operní, rocková a metalová zpěvačka v jedné osobě, mezzosopranistka Tarja Turunen a americký hard rockový bubeník Mike Terrana. Doprovázela je filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a pěvecký sbor Masarykovy univerzity. V Kongresovém centru je velmi omezené fotografování při koncertech - obvykle se dá pořídit několik snímků na začátku a na konci jednotlivých bloků a během přídavku. V tomto případě bylo pro mě fotografování ztížené i tím, že jsem seděla na balkóně, což bylo jednak daleko a hlavně bylo ve výhledu zábradlí a v první části koncertu také hlava jednoho diváka, který měl neustále potřebu něco vykládat partnerce. Naštěstí po přestávce dvojice odešla.
Scéna byla pěkně nasvícená, což dávalo představení ráz rockového koncertu. Divákům na balkóně však reflektory chvílemi svítily nepříjemně do očí.




Orchestr začal svižně předehrou z opery Carmen. V další skladbě měl Mike sólo na bicí.



Pak už přišla krásná Tarja ve večerní róbě a zazpívala písně od Johanna Sebastiana Bacha a Richarda Strausse. Potom se v první polovině střídali Mike se sóly na bicí a Tarja s operními áriemi. Publikum bylo velmi různorodé, ale zřejmě převažovalo rockové /metalové, protože z árií odměnilo bouřlivým potleskem jen česky zpívanou árii o měsíčku z Rusalky (v programu jako Song To The Moon). Před přestávkou zazpívala Tarja krásnou O mio babbino caro z Pucciniho Bohémy a z vlastního repertoáru novou píseň The Reign.

Po přestávce přišly na řadu filmové a muzikálové melodie, Tarja také zařadila Witch Hunt ze svojí metalové éry. Tarja Turunen je natolik pozoruhodná osobnost, že bych ji ráda představila trochu víc. Celým jménem Tarja Soile Susanna Turunen Cabuli se narodila v roce 1977 ve finském městě Puhos. Vystudovala operní zpěv a během studia spolu se dvěma spolužáky založila skupinu zaměřenou na experimentální kombinaci žánrů. V roce 1997 vydala skupina, nazvaná Nightwish, desku Angels Fall First, kde zkombinovali klasickou a metalovou hudbu. V dalších letech Tarja souběžně vystupovala se skupinou Nightwish a v operních projektech. Druhé album skupiny Oceanborn získalo platinovou desku. Tarja se podílela ještě na albu Once. Skupina byla v té době už velmi slavná a největší hvězda byla právě Tarja. V roce 2005 však ostatní členové překvapivě vyzvali Tarju, aby opustila skupinu. Jako záminku si vzali podnikatelské aktivity jejího manžela Marcelina Cabuli z Argentiny. Pravděpodobnější je, že si s Tarjou připadali zastíněni jejím úspěchem. Pro Tarju to byla velmi těžká situace, protože přišla neočekávaně. Nezlomilo jí to, vydala se na úspěšnou sólovou dráhu, a v roce 2007 vydala první sólové album My Winter Storm. Na sólové dráze je Tarja neméně úspěšná, za první album získala zlatou a platinovou desku a po celém světě byla založena síť fanclubů se stejným názvem My Winter Storm.

Mike Terrana se podobně jako Tarja snaží skloubit klasickou a rockovou hudbu. Vydal album s názvem Sinfonica, kde hraje klasické skladby v úpravě pro bicí nástroje. Na koncertě v Praze se vyřádil ve skladbách jako je slavný Kankán Jacquese Offenbacha z operety Orfeus v podsvětí, nebo předehra k Rossiniho Lazebníku Sevilskému. Mike je také velký showman, takže předváděl různé kousky jako žonglování s paličkami a schovávání se ve sboru. Při Dvořákově Novosvětské měl zase problém s nástupem, takže mu dirigent musel obrátit noty vzhůru nohama. Když zazpíval jednu píseň z repertoáru svého oblíbeného Franka Sinatry, tak trval na tom, že k tomu potřebuje "beat", takže si Tarja musela sednout za bicí soupravu.




A to už je konec. Tarja jako správná operní diva dostala spoustu květin.
Ale ne tak docela. Byly ještě přídavky.



Další vtip Mika – Wolfgang Amadeus Mozart a serenáda číslo 13 G Dur Malá noční hudba.



Tarja v přídavku zazářila v písni I Feel Pretty z muzikálu West Side Story Leonarda Bernsteina.



A jak jsem přišla na titul článku? Tarja svoji pečlivou angličtinou, s níž pronášela průvodní slovo, také řekla, že „Life is beautiful“. Řekla to v souvislosti s tím, jak je příjemné zde být a trávit takový radostný večer. I na tu dálku z ní vyzařovala radost. Já jsem si potom říkala, že Life is beautiful, když jsem se promrzlá a unavená vydala s posledními třemi fanoušky, s nimiž jsme tentokrát marně čekali na podpisy, na noční autobus. Říkala jsem si to, když jsem pak musela jít pěšky, protože noční tramvaj už jezdí jinudy, než když jsem se s ní před čtvrt stoletím vracela z práce v noční expedici... A tak bych mohla pokračovat, v jakých situacích jsem si říkala tu magickou větu, ale není to tak podstatné. Důležité je, že bychom se měli dívat na věci z pozitivní stránky, a pokud nám to nejde, tak bychom se to měli stále učit. Já vím, že to je těžké, když se jako velká voda na člověka hrne nepřízeň, když bodají trny bezpráví, když nás postupně zasypává, zrnko po zrnku, závist, zloba, nepřátelství. Přesto bychom se měli snažit bojovat, sekat do trní, odhrnovat závaly na cestě. Když už se zdá, že upadneme únavou a že nás problémy zavalí, měli bychom bojovat, měli bychom se snažit vstát a jít.
A proč se tak namáhat?
Protože všechno, co se na světě děje, má nějaký smysl, a problémy a překážky jsou někdy dobré k tomu, abychom se tím, jak je musíme překonávat, dostali výš.
Protože náš čas je omezený a je škoda se zdržovat špatnými věcmi.
Protože je na jaře zelená tráva a po dešti čistý vzduch.
Protože je na světě hezky.
...
Because life is beautiful.

Dvě inspirace Tarjou a Měsícem.





Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora