Budeme mít za dvacet let energii jen z větru a ze Slunce?

pátek 19. červenec 2013 02:34

Idea v otázce vypadá utopisticky, nicméně tento názor sdílí i přední vědecké kapacity jako například nositel Nobelovy ceny profesor Walter Kohn, který minulý týden navštívil Prahu.

Profesor Kohn přijel na pozvání Jednoty českých matematiků a fyziků a v posluchárně Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT přednesl přednášku s názvem „A World Powered Predominantly by Solar and Wind Energy?“

Profesor Walter Kohn se narodil v roce 1923 ve Vídni. Na přednášce jsme se dozvěděli, že jeho rodiče pocházeli z Moravy, konkrétně z Hodonína. Bakalářské a magisterské studium v oborech matematika, fyzika a aplikovaná matematika absolvoval v Torontu, doktorát z jaderné fyziky získal na Harvardu. Působil na univerzitách a v ústavech po celém světě, například v institutu Nielse Bohra v Copenhagenu. V 50. letech také pracoval v Bellových laboratořích ve skupině, která vyvíjela tranzistor. Od roku 1979 působí na univerzitě v Santa Barbaře, kde založil Institut teoretické fyziky. V roce 1998 obdržel Nobelovu cenu za chemii za rozvoj funkcionální teorie hustoty. Jeho objevy zásadně přispěly ke zkoumání elektronové struktury materiálů. V posledních letech se zabývá obnovitelnými zdroji a globálním oteplováním. V roce 2005 vydal dokument „The Power of the Sun“, který se v mnoha překladech rozšířil po celém světě.

Jak už bylo řečeno v úvodu, i pražská přednáška profesora Kohna byla zaměřená na stejné téma. Pan profesor nejdříve ukázal graf současných zdrojů energie, kde bylo vidět, že šedesát procent energie pokrývá uhlí a nafta a přibližně dvacet procent přírodní plyn. Jen šest procent energie máme z vody, necelých šest procent představuje jaderná energie a na geotermální energii a další nekonvenční zdroje připadá 1,6%. Další graf ukazoval předpokládané vytěžení zásob ropy a přírodního plynu, z něhož vyplývalo, že tyto zásobí vydrží jen asi dvacet let. Jako protiklad ukázal graf vývoje populace – od tří miliard obyvatel v roce 1960, přes sedm miliard v současnosti po očekávaných devět miliard obyvatel Země v roce 2040.
Profesor Kohn dále hovořil o plánech i současném využití sluneční a větrné energie, protože je přesvědčený, že právě tyto neomezené zdroje mohou vyřešit vyčerpání současných zdrojů energie. Jako příklad uváděl Dánsko. Na obrázku je „větrná farma“ na mořském pobřeží.

Dále představil plán na vybudování zařízení na zachycování sluneční energie na Sahaře. Na obrázku jsou vidět kruhové koncentrátory slunečního světla a desalinační nádrž. Profesor Kohn si představuje, že by energie získaná na Sahaře zásobovala i Evropu. Jednou jsem se zúčastnila panelové besedy, kterou pořádala Amnesty International, kde se také hovořilo o projektu sluneční elektrárny na Sahaře, odkud by se měla dopravovat elektrická energie do Evropy. Jako absolventka Elektrotechnické fakulty na katedře Elektroenergetiky jsem se zeptala, jak by se řešily ztráty ve vedení. Při transmisi elektrické energie dochází k velkým ztrátám, proto se na velké vzdálenosti přenáší vedením vysokého napětí (odborně se dále rozlišuje napětí velmi vysoké, zvlášť vysoké a ultra vysoké). Ultra vysoké napětí je nad 800kV a využívá se například v Kanadě.

Nicméně profesor Kohn je přesvědčen, že Slunce je jediný perspektivní zdroj energie. Má pravdu v tom, že je nevyčerpatelný. I když ne tak docela – Slunce má před sebou asi šest miliard let života než se z dospělé hvězdy (tzv. hvězdy hlavní posloupnosti) změní ve starou hvězdu na konci života, která se nejdřív nadme do rozměrů červeného obra, aby potom splaskla na velikost trpaslíka (u hvězdy velikosti Slunce to bude přeměna v bílého trpaslíka). Ale to je ještě daleko, takže zatím by Slunce teoreticky mohlo Zemi zásobovat. Problém ovšem je v mnohonásobně vyšších nákladech na obnovitelné zdroje energie proti současným konvenčním zdrojům. Profesor Kohn si je tohoto problému vědom a předpokládá, že by se zvýšené náklady na energie v budoucnosti musely řešit změnou životního stylu obyvatel , která by vedla na snížení spotřeby na osobu. Když vidím ucpané silnice kolonami aut, zbytečné svícení na oblohu, i stále se zvyšující nároky lidí na pohodlí, tak přes všechnu úctu k vědecké kapacitě pana profesora tuto ideu považuji za utopii.

Na závěr ještě několik obrázků z přednášky.

Celkový pohled do posluchárny
Tento stěžejní graf, který ukazuje, jakým tempem poroste využití sluneční a větrné energie, nechal pan profesor stokrát rozmnožit a rozdat všem posluchačům.

Přestože profesor Kohn mluvil pečlivě a srozumitelně, bylo v průběhu přednášky špatně rozumět a chvílemi nebylo vůbec slyšet, protože asistent, který se iniciativně nabídnul, že bude držet mikrofon, tak ho držel příliš daleko. V této souvislosti je škoda, že zástupce pořadatele nepovolil kameramanovi, který přednášku natáčel na video, umístit video na Internet.


Teprve při diskusi, kdy si pan profesor držel mikrofon sám, to bylo podstatně lepší.

Tento poslední obrázek ukazuje, kam spějeme...


Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora