Vítejte v Cerkově

čtvrtek 26. prosinec 2013 22:30

Obvykle se na konci roku sestavují různé přehledy proběhlých kulturních, sportovních a dalších společenských akcí. Já si takový přehled sestavuji i sama pro sebe, a souhrn toho nejzajímavějšího chystám na některý příští blog. Letos jsem měla trochu víc zážitků z oblasti literatury, a to i díky mým kolegyním blogerkám, Monice a Martině, které vydaly letos další knížky. Celkem nedávno měla křest kniha Martiny Bittnerové „V průšvihu“, a právě této knížce je věnován dnešní článek.

Martinu Bittnerovou známe především jako autorku knih zaměřených na literární a další historické osobnosti 19. století. V průšvihu je její první kniha pro mládež, obsahující navíc prvky fantastiky. Děj se z větší části odehrává v oblasti obývané Cerky, která se rozkládá na periferii lidské společnosti. Cerkové jsou zvláštní druh bytostí, můžeme si je představit asi jako přechod mezi lidmi a mimozemšťany. Na pohled se od lidí příliš neliší, ale mají některé zvláštnosti. Například nesnáší vodu, takže se místo mytí čistí leštičkami, a na práci jako je stříkání zahrady, si musí obléknout igelitový oblek. Taky nemohou jíst běžnou potravu, jen kaše a polévky, většinou jim vadí i papír. Jinak ale prožívají podobné události a řeší podobné problémy jako lidé. Chodí do práce, sledují ceny, dívají se na zprávy, prožívají partnerské krize.

Hlavní hrdinka, čtrnáctiletá Cerkyně Lola, má stejné starosti jako ostatní Cerkyně, (i jako lidské dívky v pubertálním věku). Zajímá se o módu, štvou jí rodiče, nesnáší učení, řeší přátelství s kamarádkami i první lásku. Jinak žije s rodiči celkem poklidným životem Cerkyně, která sní o tom, že se jednou podívá do lidského města, kam zatím vzhledem k věku sama nesmí. Zvrat v jejím životě, který ji přivede do průšvihu, nastane potom, kdy Cerkové už zřejmě nevěděli, jakou si najít zábavu, tak si začali kupovat odložená lidská miminka. Protože o tom psali v Cerkolitanu, což je pro školní žáky povinná četba, chtěli hned všichni ve třídě vlastní mimino. Lola je šťastná, když se jí podaří přesvědčit rodiče, aby jí věnovali jedno miminko jako dárek k Velkému svátku. Od chvíle, kdy se domácnost Loly, (která nemá žádné sourozence), rozroste o roztomilého chlapečka Filipa, není už nic v jejím životě jako dřív. Děj nabývá spád, o dramatické okamžiky v životě Loly, jejích kamarádek, i jejího kluka je postaráno. Celý příběh končí v nejnapínavějším okamžiku, kdy je Lola zatčená, a policejní auto ji odváží neznámo kam.

I když se jedná o zcela odlišný žánr, než na jaký jsme u autorky zvyklí, její rukopis je v knize dobře znát. Zkušenost se zpracováním historických látek se projevuje v detailním popisu vlastností a chování Cerků. Podobně jako v jiných knihách se i zde objevuje typická nadsázka, a smysl pro humor, který obrušuje tvrdé hrany reality. Autorka má cit pro to, kdy přidat uvedené ingredience, aby celkový dojem nepůsobil pesimisticky. Jistá melancholie a smutek z pomíjivosti v mezilidských vztazích je totiž v knize znát, přestože se jedná o lehčí žánr, než knihy typu Na nevěru se neumírá. Na základní škole jsem také četla několik dívčích románů, a v porovnání s nimi mi V průšvihu připadá mnohem zajímavější. Je to jednak díky přítomnosti prvků sci-fi a fantasy, jednak dobrodružstvím, a také přesahem žánru literatury pro mládež, takže si určité poselství v knize najdou i dospělí čtenáři. Předpokládám, že knížka může být dobrou terapií pro dívky ve věku hlavní hrdinky, kterým nastavuje zrcadlo jejich vlastního chování. Kdyby se jednalo o příběh normálních lidských hrdinek, dívky by se s nimi ztotožnily, takto, když jsou postavami příběhu Cerkyně s jejich leštičkami, kůžemi, kaší a zakoupenými miminky, snad dospívající slečny nahlédnou, jak malicherné a povrchní problémy leckdy řeší.

Kniha má ovšem ještě podtext, spodní proud, který zřejmě neocení čtenáři v pubertálním věku přímo, i když stopu v nich zřejmě zanechá. Hlavní postava například řeší, co znamená, že je něco etické či neetické, jak o tom mluví rodiče a učitelka v souvislosti s kupováním lidských miminek na hraní pro Cerky. Dospělí čtenáři se mohou zamyslet nad tím, jestli bychom chtěli dospět do stadia Cerků, kteří se vyvinuli z lidí, a měli by být tedy dokonalejší než my. Cerkové využívají technické vymoženosti jako jsou příbytky v kopulích otvíraných čipem, mají porcelánový povrch těla, který čistí leštičkami, jejich krajina je dokonale hladká. Přitom se ale ve svém chování nikam neposunuli, s problémy běžného života a mezilidských vztahů si neumí poradit o nic lépe než nedokonalí lidé, nad něž se cítí povzneseni. Starosti mládeže jsou stejně povrchní a malicherné jako u jejich lidských vrstevníků. Některé aspekty působí velmi realisticky, například když prezident řeší problém s přemnožením miminek. Společnost Cerků ukazuje, že materiální dostatek a technická vyspělost nezaručují vyspělost morální, spíš naopak.

Je otázka, do jaké míry chtěla autorka na pozadí oddechové knížky pro mládež naznačit, kam by mohla dospět lidská společnost, nebo jestli spíš chce pomocí situací převzatých z našeho běžného života Cerky polidštit a přiblížit mladým čtenářům. V každém případě se jedná o zajímavý počin na hranicích žánrů pro široký okruh (nejen) dospívajících čtenářů. Jedna věc mi ovšem není jasná. Nevím, jestli si autorka nepředstavuje příliš jednoduše, že může příběh nechat trvale otevřený. Na místě mladého čtenáře, který se vžije do děje, a prožívá s hrdiny jejich dobrodružství, bych proti takovému závěru protestovala, a dožadovala se pokračování.

Eliška Anna Kubičková

Eliška A. KubičkováDěkuji,23:232.1.2014 23:23:26
ViktorChtěl bnych19:4031.12.2013 19:40:02
Eliška A. KubičkováLíbila,01:1928.12.2013 1:19:45
Martina BittnerováEliško,20:1527.12.2013 20:15:58

Počet příspěvků: 4, poslední 2.1.2014 23:23:26 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
6,43

Tipy autora

tento blog
všechny blogy