Slunce pro Josipa Kleczeka

čtvrtek 9. leden 2014 00:56

Na stránkách České astronomické společnosti se objevila krátká zpráva, že se na cestu nekonečným vesmírem vydal astronom, sluneční fyzik, známý popularizátor, a autor mnoha knih o vesmíru Josip Kleczek.


zdroj: www.astro.cz

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. věnoval celý svůj dlouhý život – dožil se téměř jednadevadesáti let – astronomii, především se zaměřením na Slunce. Narodil se 22. února 1923 v Jugoslávii, ale dětství prožil ve vlasti své matky na Moravě, kde se jako malý kluk díval na hvězdnou oblohu na břehu řeky Svratky. Otec, který pracoval jako námezdní dělník, považoval jeho sny jako například, že se chce dívat na hvězdy největšími dalekohledy na světě v Americe, za bláznivý nápad malého kluka. Josip šel ale cílevědomě za svým snem. Měl podporu profesorů na gymnáziu, kde se naučil základy přírodních věd, sám se při pasení krav a koz naučil anglicky z německé učebnice. Pomohlo mu také, že mohl pozorovat dalekohledem u kamaráda Antonína Mrkose (1918 – 1996), budoucího slavného astronoma, objevitele několika stovek planetek a třinácti komet.

V roce 1949 dokončil Josip Kleczek Přírodovědnou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval matematiku, fyziku a astronomii. Od dokončení školy pracoval v Astronomickém ústavu v Ondřejově, kde se zabýval především studiem Slunce. I když doba nebyla nakloněna podobným kontaktům – předsedou Akademie věd a ministrem školství byl obávaný Zdeněk Nejedlý – tak se mu podařilo vycestovat díky pozvání prezidenta National Academy, a mohl tak více než rok pracovat v USA, kde přednášel v NASA a na univerzitách a splnil se mu i dětský sen – mohl pozorovat na největší sluneční observatoři Sunspot. U nás je Josip Kleczek proslulý především jako popularizátor, nejen sluneční astronomie a astrofyziky. Díky znalostem jazyků – uměl anglicky, francouzsky, německy, latinsky, španělsky, italsky a rusky (ruštinu dokonce vyučoval), sestavil čtyřsvazkový slovník Space Sciences Dictionary. Dalším rozsáhlým dílem je Velká encyklopedie vesmíru. Kromě vědeckých článků o Slunci napsal několik desítek publikací zaměřených na popularizaci astronomie. V roce 2002 obdržel jako první laureát cenu Littera Astronomica, a to za celoživotní dílo v oblasti popularizace astronomie. V roce 2011 dostal tuto cenu podruhé za knihu „Život se Sluncem a ve vesmíru“.
Josip Kleczek při udělení ceny Littera Astronomica v Havlíčkově Brodě v roce 2011.

Kromě vlastní vědecké práce a popularizace vědy se Josip Kleczek věnoval práci v řadě různých odborných a společenských organizacích. Byl například prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii, založil a dvacet let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO. Dostal různá ocenění a má i svoji planetku 2781 Kleczek. Překvapoval odbornou veřejnost tím, že se ve svém díle nezabýval jen odbornou stránkou, ale hodně prostoru věnoval i úvahám o podstatě a vzniku života, citovaná kniha o Slunci je vlastně úvodem do nového oboru bioastronomie, který zkoumá podmínky vzniku života ve vesmíru. Jsem proto moc ráda, že jsem měla možnost vyslechnout přednášku pana docenta Kleczeka při příležitosti předání druhé ceny Littera Astronomica na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě v roce 2011 (reportáž z veletrhu jsem prezentovala na blogu). V přednášce hovořil také o vývoji lidstva a významu Slunce pro existenci života. Nebyla to ale jen odborná populárně naučná přednáška. Byl v tom náhled (i nadhled) člověka s životní zkušeností za téměř devadesát let na Zemi. Bylo to zamyšlení nad vývojem lidstva a závislosti lidského života na Slunci. Byla v tom velká pokora, když říkal, a ukázal přitom rukou něco hodně malého, že takhle nepatrná tečka je člověk ve vesmíru. Ale zazněly i humorné příhody, třeba ta s malou vnučkou, která se na přednášce přihlásila do diskuse s dotazem: „Dědo, kdy už bude konec?“ Pan Kleczek se nerad fotografoval, ale knížky mi ochotně podepsal a napsal i věnování. Když jsem se dočetla smutnou zprávu, kde rodina oznamuje, že se pan Kleczek vydal za svým Sluníčkem, tak jsem si říkala, že bych mu měla na tu dlouhou cestu taky něco dát, co by mu udělalo radost. Našla jsem ve svých záznamech z pozorování vzácný úkaz, když 6. června 2012 navštívila Slunce Venuše a přešla se přes okraj jeho kotouče.





Zářivý kotouč Slunce potom, co silueta Venuše opustila jeho povrch. Tak ať Vám svítí tak jako jste Vy svými knížkami a přednáškami svítil nám na cestě za poznáním.


Eliška Anna Kubičková

Související články


Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora