Anděl pro Ivetu

středa 30. duben 2014 01:20

zdroj: Internet

Chystala jsem články o setkání příznivců kosmonautiky a o moderní architektuře, a místo toho píšu (letos již třetí) nekrolog. Od předchozích se liší v tom, že neodešel člověk ve vysokém věku, který měl čas ze sebe vydat to nejlepší a využít naplno svůj talent.

Pěveckou dráhu Ivety Bartošové jsem mohla sledovat od začátku – jsme stejný ročník a Iveta začala svoji profesionální dráhu ve stejném roce jako jsem nastoupila do prvního zaměstnání. I proto jsem s ní vždycky cítila určitou sounáležitost. Úřadující slavice Lucie Bílá, která se narodila o den dřív (7.4.1966, Iveta 8.4.1966) měla zpočátku podobné osudy. Obě přišly tragickou událostí o prvního partnera, jak Petr Sepeši, tak Tomáš Holý zahynuli při autonehodě, obě měly ve stejnou dobu dítě (obě se ženatým partnerem, s nímž se později rozešly – Lucka po sedmi a Iveta po třinácti letech). Obě získaly několikrát Zlatého slavíka a další ceny, vystupovaly v úspěšných muzikálech. Já jsem od roku 1990 až do roku 1996 řešila vlastní problémy, potom jsem se deset let věnovala studiu, při němž jsem musela souběžně pracovat, a kromě kondičního sportu jsem neměla čas na jiné koníčky. Na začátku 90. let jsem rozprodala část sbírky gramodesek, nejen z finančních důvodů, ale také proto, že jsem si už na takové zájmy připadala stará. Nechala jsem se přesvědčit, že bych se měla věnovat dospělým zájmům, za deset let jsem byla asi na čtyřech koncertech. Vyprávím to teď proto, že jsem Ivetu Bartošovou nikdy neviděla na koncertě, a stejně jako Michaela Jacksona, Johny Cashe nebo Ray Charlese, už ani nikdy neuvidím. Když jsem se před pěti lety opět vrátila ke svým starým zájmům z mladých let, tak už Iveta Bartošová prakticky nevystupovala.

Jak jsem psala, sledovala jsem ji hlavně v 80. letech, její velké hity mě provázely teenagerskými roky. Později, když měla problémy v osobním životě, když se léčila z alkoholismu a přetahovala se o syna se svým bývalým partnerem Ladislavem Štaidlem, tak jsem si říkala, kde se stala chyba. Není pochyb, že v showbyznysu platí známé „člověk člověku vlkem“ ještě víc než v jiných oborech, nikdo to nemá jednoduché. Četla jsem o ní knížku, kde vyprávěla o svém dětství. Je asi známá věc, že je mladší dvojče (sestra Ivana je taky zpěvačka), ale málo se ví, že lékaři vůbec nepoznali (v roce 1966), že matka čeká dvojčata, a když se narodila Ivana, tak ji odvezli z porodního sálu. Teprve, když si ztěžovala na bolesti, tak se zjistilo, že je na cestě další dítě. Iveta proto celý život trpěla pocitem, že je nechtěná. Navíc měla ještě staršího bratra, tak si zřejmě i díky tomu připadala jako třetí dítě nějak přebytečná. Rodiče jí stále dávali za vzor sestru, která byla průbojnější, zdaleka ne tolik hezká a talentovaná, a podle toho, jak jsem ji viděla v televizním pořadu, tak proti Ivetě obyčejná a nevýrazná. Nevím, jak kdo z čtenářů, ale já Ivanu Bartošovou znám jen proto, že je sestra Ivety. Nějaký psycholog psal, že Iveta vyrůstala v rodině s despotickým otcem a ušlápnutou matkou, a že si stejný vzor přinesla i do svých vztahů. Těžko to můžeme zvenčí posoudit, ale je zřejmé, že na partnery opravdu neměla štěstí. Je otázka, do jaké míry takové typy sama vyhledávala.

Co můžeme posoudit je to, že byla výjimečně krásná, vždycky mi připadala jako princezna. Někteří muži, včetně mého bratra, mi ji dávali za vzor, že takhle má vypadat žena, (jako kdyby každý mohl vypadat stejně). Co jsem na Ivetě nejvíce cenila, byl její jasný hlas a perfektní čistá intonace, což v populární hudbě není zdaleka samozřejmost. Přestože byla romantický typ, tak se v tanečních písničkách jako Hej, pane disžokej nebo Juanita dost vyřádila a projevila svůj temperament Berana. Jak píšu, tak jsem několikrát musela opravit slovesa. Nedávno jsem ji viděla na obálce nějakého bulvárního tisku, jak je velmi hubená, vypadala opravdu zuboženě. Přesto mi připadá nepochopitelné, že o ní musím psát v minulém čase. Kolikrát, když hlásaly titulky i „seriózních“ novin, že se někde léčí, že zkolabovala, tak jsem si říkala, že ji asi podlomené zdraví nedovolí zestárnout, spíš jsem se ale obávala, že se jednou dočtu něco o předávkování léky. Takový rychlý a tragický konec asi nečekal nikdo. Internet už je plný spekulací, kdo za její smrt může, jestli víc bulvární novináři, její okolí, manžel, rodina nebo nakonec celá společnost, tedy my všichni. Je zřejmé, že se muselo stát něco neobvyklého, protože ještě loni v prosinci vystupovala na koncertech, chystala letos dokonce turné s kapelou. Je zřejmé, že chtěla skutečně zemřít, možná chtěla dokázat, že nejde o demonstrativní sebevraždu (já si myslím, že ani její předchozí pokusy o sebevraždu nebyly demonstrativní). Manžela asi musela nenávidět, když se zabila v den jeho narozenin. Novináři jistě najdou mnoho verzí a spekulací, zvlášť, pokud se zmocní dopisu na rozloučenou. V diskuzích na Internetu se už celé odpoledne mnozí hádají, kdo je horší, jestli bulvární tisk nebo jeho čtenáři, jestli Rychtář nebo Macura, atd., atd. Myslím ale, že podobné úvahy jsou naprosto k ničemu. To, co je podstatný fakt, to, s čím se nejde rychle smířit, je zbytečná smrt, nejméně o třetinu zkrácený život, osiřelý dospívající chlapec, který ztratil matku, zmařený talent, krásný hlas, který už nikdy naživo neuslyšíme, fakt, že se Iveta už nikdy nevrátí ke zpívání.

V souladu s minulým velikonočním článkem bych si měla říct, že všechno, co se děje na světě, je právě tak, jak má být, protože to je Boží vůle. Přemýšlím, co by mohlo být v tomto případě Božím záměrem. Snad, aby se společnost podívala do zrcadla, snad, aby byla nešťastná princezna ušetřena dalšího trápení, snad, abychom si ji pamatovali ještě mladou a krásnou. Vloni na Vánoce zpívala píseň s názvem Děkuju Vám, Andělové. Tak doufejme, že je Iveta u svého anděla, a že je jí u něj líp než na Zemi.

Iveta na Vánoce 2013



Eliška Anna Kubičková

Eliška A. KubičkováTaky děkuji.19:271.5.2014 19:27:37
NULIEliško, děkuji za normální15:481.5.2014 15:48:02
E.A. KubičkováTakhle se s Ivetou rozloučila23:0030.4.2014 23:00:30
E.A. KubičkováDěkuji za příspěvky22:2730.4.2014 22:27:12
Jirka B.Ví to otec, ví to syn, na zuby jr Thymolin,13:4630.4.2014 13:46:29
josef hejnaSvatavo a Eliško,11:1130.4.2014 11:11:56
SvatavaMilá Eliško, včera jsem měla,08:0730.4.2014 8:07:54

Počet příspěvků: 7, poslední 1.5.2014 19:27:37 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
6,43

Tipy autora

tento blog
všechny blogy