Luboš Perek pětadevadesátiletý

neděle 27. červenec 2014 03:46

Pan docent Luboš Perek, doktor věd a doktor honoris causa Masarykovy univerzity v Brně se dožívá v těchto dnech v dobré kondici a stálém pracovním nasazení pětadevadesáti let. Mohu potvrdit, že toto tvrzení není klišé, protože jsem ho viděla letos v dubnu na setkání příznivců kosmonautiky Kosmos News Party v Pardubicích, kde nebyl pouze čestným hostem, ale měl – stejně jako v předchozích letech – také přednášku.

Zde na blogu se o panu doc. Perekovi nezmiňuji poprvé – v článku níže je reportáž z vyhlášení ceny Čestné uznání Mensy, kde se dostal do finále. Tehdy jsem vytvořila fotogalerii z jeho přednášky, k níž se váže milá vzpomínka. Když vyšel odkaz na článek také v časopise Mensa, organizátorka akce se mě zeptala, jestli jsem ho poslala i panu Perekovi. Musela jsem si přiznat, že mě to nenapadlo, takže jsem chybu napravila a poslala p. Perkovi odkaz na článek e-mailem. Bylo to opravdu příjemné překvapení, když mi odpověděl milým dopisem, v němž děkoval za fotky, mimo jiné píše: „Ještě nikdy jsem se neviděl, jak při povídání vypadám.“ . Podotýkám, že to bylo v březnu 2013, tedy když mu bylo 93 let.

Na otázku na recept na dlouhověkost, pan Perek odpovídá, že stačí, když člověk dělá, co ho těší. Vždycky mu ale jeho práce, nebo spíš její okolnosti, nepřinášely jen radost. Narodil se 26.července 1919 v Praze. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ale studium mohl dokončit až po válce, kdy byly zavřené vysoké školy. Hned po studiích začal přednášet na MU a v roce 1955 odešel do Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kde působí v podstatě dosud. (I když, jak říká v životopisném dokumentu – více už dnes pracuje doma u počítače). Těžké období prožíval v letech 1968 až 1975 jako ředitel Astronomického ústavu. Úspěšně však bojoval proti normalizačním čistkám a podařilo se mu zachránit řadu odborníků před vyhozením z Akademie. Přijímal i pracovníky vyhozené z jiných ústavů nebo z ústavů, které byly zrušeny. Patřil mezi ně například významný historik a také astronom Dr. Zdeněk Horský. Establišment totalitního režimu ho však nemohl úplně „zakázat“ vzhledem k jeho mezinárodnímu významu. V roce 1964 dostal pozvání jako hostující profesor na Northwestern University, v roce 1967 byl zvolen generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie (IAU), kde působil do roku 1970, v letech 1968 – 1970 působil ve funkci viceprezidenta Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU). V roce 1975 začal pracovat v sekretariátu generálního tajemníka OSN pro kosmický prostor v New Yorku. V letech 1980 – 1982 pak jako prezident Mezinárodní astronautické federace (IAF). I přes reprezentaci republiky v těchto vrcholných orgánech se ho představitelé režimu snažili omezovat v zahraničních kontaktech. Teprve po roce 1989 se mohl věnovat svojí práci bez omezování. V letech 1989 až 1992 byl prvním porevolučním předsedou České astronomické společnosti.

Z výčtu všech funkcí by se zdálo, že pan doc. Perek neměl čas na vlastní vědeckou práci. To je ale omyl. Jak sám říká, na kosmické právo (v letech 1996 až 2006 byl členem sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva), dálkový průzkum a úlomky umělých kosmických těles, (také označované jako „kosmické smetí“) se specializuje až posledních 30 let. Původně se věnoval studiu vzdáleného vesmíru, což je obor galaxií, mlhovin, hvězdokup. Spolu se svým studentem Dr. Lubošem Kohoutkem sestavil nejúplnější katalog planetárních mlhovin. Sám pořídil při cestách autem po Spojených státech řadu fotografických desek – bylo to v době, kdy neexistovaly digitální fotoaparáty, tím méně CCD kamery. V současné době se zabývá možnostmi, jak dostat nebezpečné úlomky neaktivních těles na nižší dráhy, kde by shořely v atmosféře. Navrhoval například vybudovat na zemi obří laserový dalekohled, který by směřoval k západu, odkud úlomky vycházejí. Laser by vysílal impuls, který by úlomky brzdil, takže by klesaly na nižší dráhy. Jeho návrh však, stejně jako různé jiné, nebyl dosud realizován. Když hovoříme o dalekohledech, tak doc. Perek má podstatnou zásluhu na rozvoji pozorování velkými dalekohledy u nás. Nejdřív z jeho iniciativy vznikla hvězdárna v Brně na Kraví Hoře vybavená 60cm dalekohledem. V Ondřejově se mu povedlo vybudovat hlavní kopuli osazenou 2m zrcadlovým dalekohledem, což je dosud největší dalekohled u nás, a ve své době byl jeden z největších na světě. Právem proto nese od roku 2012 jméno Perkův dalekohled.

Za svoji rozsáhlou a neúnavnou práci mezinárodního významu získal pan Doc. Perek celou řadu ocenění. Patří mezi ně stříbrná a zlatá medaile ČSAV, Keplerova medaile, Koperníkova medaile, Janssenova cena Francouzské astronomické společnosti, cena Učené společnosti ČR, Nušlova cena, čestné členství v České astronomické společnosti, a mnoho dalších. Od roku 1979 nese jeho jméno planetka 2900. V roce 1999 obdržel doktorát honoris causa MU v Brně.
Často je citována historka, kterou nemohu vynechat. Když v roce 1974 přijel do Československa – země svých předků – americký astronaut Eugene Cernan, chtěl někomu oficiálně předat českou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci. Doc. Perek, tehdy ve funkci ředitele AÚ, byl jediný, kdo ho přijal a vlaječku převzal, zatímco představitelé „strany a vlády“, ale také představitelé ČSAV neměli čas.

Omlouvám se panu Perkovi, pokud jsem ve výčtu aktivit a úspěchů na něco zapomněla. Jak jsem ho měla možnost poznat, tak myslím, že si na různé výčty zásluh a úspěchů tolik nepotrpí. Jeho největší radostí je bezpochyby práce, která ho podle jeho slov stále baví, i když mu už dnes zaberou víc času i činnosti, které musí dělat okolo. Stále však jezdí na konference, kde aktivně přednáší a předkládá nové nápady a návrhy řešení, a to zejména problémů okolo stále hustšího zanesení oběžné dráhy „kosmickým smetím“, které přes malé rozměry, vzhledem k vysokým rychlostem představuje nebezpečí pro astronauty vystupující do kosmického prostoru i možnost poškození ostatních těles na oběžné dráze.
Zbývá mi proto popřát panu doc. Perkovi do dalších let stálé zdraví, optimismus a dobrou náladu, kterou kolem sebe šíří, a také, aby se dočkal toho, že jednou dojde na jeho slova a ti, kteří se k jeho návrhům dnes staví skepticky, si k němu jako ke zkušenému nestorovi přijdou pro radu.



Pan docent Perek přednáší o tělesech na oběžné dráze na setkání Kosmos News Party 2014 v Pardubicích.
V pozadí je vidět organizátor akce Milan Halousek z České kosmické kanceláře.





Následující snímky jsou z dokumentu, který byl promítán před jeho přednáškou.
Zde je pan doc. Perek u svého dalekohledu v Ondřejově.



Pan doc. Perek sbírá lastury, v jejichž tvarech vidí souvislot se spirálními galaxiemi.






Eliška Anna Kubičková

Související články


Jiri Linkad informandum14:5918.8.2014 14:59:08
NULISmekám pomyslný klobouk,09:3528.7.2014 9:35:02

Počet příspěvků: 2, poslední 18.8.2014 14:59:08 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Pracovala jsem v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, poslední dobou se věnuji hlavně marketingu, popularizaci vědy a umělecké tvorbě. Píšu také na idnes, netmedium, blog-kavarna a portalprozeny.

REPUTACE AUTORA:
5,90

Tipy autora

tento blog
všechny blogy