Michael Jackson a novináři

sobota 25. červen 2016 15:44

Dnes je to právě 7 let, co předčasně odešel zpěvák, tanečník, talentovaný herec a všestranně nadaný člověk, nejúspěšnější populární umělec všech dob Michael Joseph Jackson.

Článek o životě a tvorbě Michaela, jak mu říkají fanoušci, jsem zveřejnila před třemi lety. V tomto příspěvku se chci věnovat speciálně jeho vztahu s novináři. Po smrti Michaela Jacksona se objevily názory, že ho uštval bulvár, podobně jako princeznu Dianu. V podstatě s tím lze souhlasit. „Senzační“ objev zveřejněný krátce před dnešním výročím ukazuje, že ho bulvár nenechá ani v klidu odpočívat v rodinné hrobce v Los Angeles. Podle článku v bulvárním britském tisku, který převzal nejen Blesk a Super, ale i tzv. „seriózní“ deníky, policie našla v roce 2003 v Neverlandu materiály s dětskou pornografií a různé „zvrhlé“ fotografie. Asi není potřeba ani oplývat nadprůměrnou inteligencí, aby si člověk položil prostou otázku, proč takové důležité materiály nebyly použité v soudním procesu. V USA by v případě takových důkazů trestu neušel. Naopak v roce 2005 byl M. Jackson zproštěn viny ve všech bodech obžaloby. Čtenáři ale z velké části mají takovou důvěru k médiím, že si ani neumějí utřídit informace. Potom reagují jako, že nebyl odsouzen, protože zaplatil rodičům poškozeného chlapce odstupné, ačkoliv na mimosoudní vyrovnání přistoupil na radu právníků v případě první žaloby v roce 1993. To byla osudová chyba, protože tím dal příklad, jak si lze pomoci k penězům, což využili další chamtiví rodiče o deset let později.

Tolik uvažování rozumného nezasvěceného čtenáře. Kdo se zajímá o populární hudbu, ví, že Michael Jackson byl terčem útoků a pomluv již v 80. letech. I naše hudební časopisy opisovaly od amerických novinářů, že spí v kyslíkovém stanu, přátelí se se sloním mužem, nechává si změnit vizáž, aby vypadal jako Elizabeth Taylor, nechává si bělit pleť a podobně. (Jak to bylo, jsem napsala v předchozím článku, zde to proto nebudu znovu rozebírat). Nejvíc mě ale překvapuje, že lidé stále věří tomu, co se píše o slavných lidech v bulvárním tisku jako kdyby nevěděli, že vymýšlet si senzace je přímo jejich náplň práce, za kterou jsou placeni. Obětí bulváru bylo v showbusinessu víc, myslím, že mezi ně patřila i Iveta Bartošová, (i když na jejím konci má podstatnou „zásluhu“ i její druhý manžel). Nezůstávají jen u vymýšlení historek, vychází i celé smyšlené rozhovory. Zpěvačka Anna K. říkala, že v době, kdy bojovala s rakovinou, s ní vyšlo přes dvacet rozhovorů, zatímco ona poskytla tři. A nejen bulvár, i MF Dnes vydala v době skandálu s Entropou fiktivní rozhovor se sochařem Davidem Černým.

Michael Jackson byl snadná oběť, protože se útokům bulváru nijak nebránil. Jen jednou podal žalobu, když o něm napsali, že se mu rozpadá obličej, a proces, v němž žádal omluvu, se táhl asi osm let. Tak se ani nelze divit, že se dalšími procesy nechtěl unavovat a zdržovat od práce. Na druhou stranu si myslím, že měl být tvrdší. Z vědecké práce vím, že je nepřípustné zveřejňovat neověřené a nepodložené informace. Co není výsledkem vlastního výzkumu, je třeba citovat. Jestliže někdo zveřejní mylnou hypotézu nebo nedostatečně otestované výsledky, riskuje tím profesionální ostudu. Jestliže někdo zveřejní pomluvy a dezinformace, může tím zničit život, což se už víckrát stalo.

Kolikrát se můžeme dočíst nesmysly a dezinformace i v odborných rubrikách. Já jsem například slyšela v hudebním pořadu rozhlasové stanice, která je zaměřená na klasickou hudbu snad i datum, kdy se Maria Callas vdala za Onassise. Přitom je dobře známo, že ji zlomilo právě to, že ve chvíli, kdy čekala, že ji Onassis požádá o ruku, dokonce si kvůli tomu vzala zpět řecké občanství, tak se oženil s Jacqueline Kennedy. Tentýž redaktor tvrdil, že slavný tenorista José Carreras má šťastné rodinné zázemí, ačkoliv se svojí druhou manželkou nežije od roku 2011 a na Youtube jsem viděla rozhovor pro americkou televizi, kde na otázku, jestli se mu něco v životě nepovedlo, odpověděl, že neměl štěstí v osobním životě.
Je pravda, že někteří umělci o sobě záměrně šíří dezinformace, aby byli zajímavější. Zejména Bob Dylan je známý mystifikátor, i když v jeho případě šlo spíš o to, že si záměrně dělal z novinářů legraci. Zpěvačka Amanda Lear třeba o sobě rozšířila, že byla původně muž. Také některé české „celebrity“ se bulváru vysloveně podbízejí, protože nemají co jiného předvést. To Michael Jackson, král popu, vyhlášený nejlepším populárním zpěvákem 20. století, držitel doktorátu honoris causa, dvojnásobný kandidát na Nobelovu cenu míru, držitel třinácti cen Grammy a řady dalších poct, a zřejmě nejtalentovanější populární umělec vůbec, neměl určitě zapotřebí. Za chvíli jdu na schůzku s kamarádkou, kdy půjdeme společně uctít památku Michaela Jacksona k jeho památníku. Myslím, že je na místě místo hltání bulvárních „senzací“ šířit jeho humanitární odkaz a snažit se po jeho vzoru „uzdravovat svět“.


Kresba tužkou - detail z plakátu na podporu umístění pamětní desky Michaela Jacksona v Praze



Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora