Black Sabbath naposled?

sobota 2. červenec 2016 04:24

Legendární britská skupina Black Sabbath vystoupila 30. června na svém vyhlášeném posledním turné v pražské O2 Aréně.

b>

Původně jsem neplánovala návštěvu tohoto koncertu, kvůli pracovním povinnostem jsem na poslední chvíli odřekla i kolegyni, která mi nabídla volné vstupenky do Rudolfina. Večer jsem šla na nákup, chtěla jsem se předtím trochu projít a shodou okolností jsem měla cestu poblíž Palmovky. Viděla jsem v metru skupiny lidí v tričkách, z nichž bylo zřejmé, kam mají namířeno. Nevěřila jsem zcela, že je to doopravdy naposled, kdy Black Sabbath vystupují, protože podobná prohlášení známe, a to i od našich domácích umělců. Po několika letech se názory přehodnotí, těm, kteří žili několik desítek let ve světlech ramp, se začne stýskat po divácích, potlesku, atmosféře živého hraní. Ale přesto červíček pochybností hlodal. Co když je to skutečně poslední možnost? Nikdy jsem "Sabbaty" na koncertě neviděla, jen samotného Ozzyho. Nebyla jsem vůbec vybavená, měla jsem věci, které bych si na koncert nevzala, například velkou tašku, svačinu, několik lahviček vody, svetr navíc... Naopak vybavení, které si obvykle na podobné akce beru, zejména fotoaparát, jsem pochopitelně nechala doma. Mělo to svoje důsledky. Nejen, že jsem nemohla pořídit lepší detailní fotky, ale taky jsem musela před vchodem všechno sníst a vypít, aby mě pustili dovnitř. Udělala jsem to ovšem naopak, napřed jsem vypila všechnu vodu a potom jsem musela sníst suchou makovku. Nechtěla jsem podporovat obchodníky kvůli nimž si nemůžeme vzít do areálu ani housku, takže jsem si nekoupila nic k pití. Nicméně soused v řadě přinesl dva kelímky a sám od sebe mi zřejmě v důsledku dobré nálady jeden nabídnul. Bylo to v průběhu koncertu, nebylo nic slyšet, ale posunky naznačoval, že je to od něj pro mě.
Lístek jsem taky neměla, ale s tím jsem si nedělala velkou starost, protože ten se dá sehnat (kolikrát s velkou slevou) přímo od lidí před halou. To se také potvrdilo, i když nabídek bylo tentokrát méně, než vloni na Madonně. Přesto jsem sehnala o třetinu levněji lístek na nejbližší tribunu u pódia.


Předkapely nejsou asi pro diváky nikdy příjemné zpestření, i když samozřejmě je to dobrá příležitost pro začínající a méně známé hudebníky vystoupit před velkým množstvím lidí. Americká metalová skupina Rival Sons nebyla vůbec špatná. Klávesista na můj vkus trochu přeháněl jak vzhled, tak pohyby, které působily dojmem, že mu buď upadne hlava, nebo s ní udeří do pultu, zpěvák zaujal tím, že vystupoval bos, (ale zpíval dobře), a celkový dojem byl sympatický. Zpěvák také poděkoval Black Sabbath jako jejich vzoru.


Jak už jsem psala v úvodu, neměla jsem foťák, takže jsem si původně myslela, že ani nebudu fotografovat. Nakonec jsem pořídila aspoň několik snímků z mobilu. Byla škoda, že jsem při dobré pozici v hledišti neměla možnost většího zoomu. Snad se podaří přiblížit atmosféru koncertu i těmito omezenými prostředky.


Po několika obrazech se opona roztáhla...a já jsem viděla poprvé legendu legend. Skupina vystoupila skoro v originální sestavě z roku 1970. Kytara Tony Iommi , baskytara Geezer Butler, zpěv a show Ozzy Osbourne. Na bicí hraje od roku 2012 Tommy Clufetos a hraje velice dobře, což ukázal v dlouhém sólu. Klávesista Adam Wakeman nebyl na pódiu, alespoň z mého místa, vůbec vidět.




Zatímco jsme mohli obdivovat mistrovské výkony instrumentalistů i na velkoplošné projekci, atmosféru koncertu vytvářel Ozzy.


Ještě k obrázkům. Původně jsem si myslela, že bude vadit jejich nedostatečná kvalita a snížená čitelnost, ale když jsem si prohlédla náhled článku, tak vidím, že se snímky, kde postavy vypadají trochu jako duchové, k tématu docela hodí. Umělé efekty jako je "olejomalba", debbluring, zrnitost a další, které nabízejí programy na zpracování fotografií a videa, nemám ráda a ani je nepoužívám. Pokud chci dosáhnout jakoby malovaného efektu, nastavím třeba vysoké ISO u večerních snímků nebo přímo do fotek maluju na počítači. Jiné efekty se dají dosáhnout technikami zpracování obrazu, ale ty jsem zatím vždy používala jen pro vědecké účely. Detailní záběry na hlavního hrdinu jsou v souvisejícícm článku.




Jak už to bývá u brilantních hráčů jako jsou oba kytaristé i bubeník, nepotřebovali k vystoupení velkou show. Jediným efektem bylo plátno, na kterém z větší části běžely různě upravené záběry na protagonisty. Moje hlavní práce v posledních letech je zpracování digitalizovaného obrazu, takže obrazové kreace pro mě byly i z profesionálního hlediska zajímavé a poučné.




Když bych srovnala dojmy ze sólového koncertu Ozzyho před čtyřmi lety a nyní, tak vidím rozdíly asi tři. Za prvé Ozzy měl lepší předkapelu - slavnou metalovou klasiku Black Label Society, a on i muzikanti, s nimiž hrál, dělali víc zábavy. Na druhou stranu jsme mohli slyšet naživo téměř kompletní ty legendární Black Sabbath. Také diváci, kteří byli v tomto případě přece jen usedlejší pamětníci, možná ocenili menší show ze strany Ozzyho, který posledně využíval dvě vodní děla na osvěžení publika, zatímco tentokrát vychrstnul do hlediště jen jeden kýbl vody. (Druhý použil na ochlazení vlastní horké hlavy).


















Z pražského koncertu Ozzyho jsem si pamatovala, že nepřidával, tentokrát po skandování diváků "one more song" přišel jeden přídavek.


A potom už jenom závěrečná obrazovka, aby tedy bylo jasno.

Četla jsem na koncert různé /protichůdné/ recenze. Já se přidávám k těm, které nešetřily chválou. Zvuk byl parádní, přestože sportovní haly mají obvykle špatnou akustiku. Na všech zúčastněných bylo vidět, že to jsou lidé na svých místech. Trochu nevyváženě na mě působilo jen hodně dlouhé sólo bubeníka v porovnání s ostatními sóly, přestože instrumentalisté měli hlavní "slovo", takže se chvílemi zpěv Ozzyho za nimi ztrácel. Celkově to byl jeden z největších zážitků a diváci odcházeli spokojeni.
Jsem opravdu zvědavá, jestli skutečně Black Sabbath skončí, protože z toho, s jakou vervou hráli, bylo vidět, že do důchodu nepatří. Jsem ráda, že už aspoň Ozzy ohlásil, že se bude nadále věnovat sólové tvorbě. Ostatní zřejmě taky, ale to, že se chtějí věnovat sólovým projektům by jim nemuselo bránit se někdy k radosti fanoušků znovu sejít.

Eliška Anna Kubičková

Související články


Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora