Václav Havel 80

neděle 16. říjen 2016 18:38

Včera proběhl v Lucerně pořad Havel 80 v Lucerně. Jednalo se o rozsáhlý kulturní program skládající se z koncertů, filmů, výstavy, vzpomínek, pozdravů a gratulací Václavu Havlovi k jeho nedožitým 80. narozeninám.

Program zahájila okolo šesté hodiny skupina Tam Tam Batacuda. Prakticky to vypadalo tak, že se odněkud zprava vzadu začalo ozývat burácení, že nebylo jasné, jestli je bouřka, zemětřesení nebo jiná pohroma. Postupně na plochu Velkého sálu, která byla vyklizená na stání, začali vcházet diváci obklopující skupinu bubeníků, bubenic a hráček a hráčů na další nástroje vydávající rytmické zvuky. Nahoře je celkový pohled z prvního balkónu, kde jsem strávila většinu večera. Výhoda byl dobrý přehled, nevýhoda prostředí jako v udírně. Na ploše hlediště a po stranách balkónů sice byla nekuřácká zóna, ale mohlo se kouřit vzadu u šaten. Molekuly cigaretového kouře bohužel místní vyhlášky nezajímají, a tak se snažily rovnoměrně zaplnit celý prostor sálu, jak jim přikazují fyzikální zákony. Převážná většina diváků, s výjimkou několika mimořádně asociálně orientovaných jedinců, nekuřáckou zónu respektovala, ovšem vzhledem k výše řečenému, to nebylo moc platné. O něco lepší vzduch byl dole na ploše, ale zase stát šest až sedm hodin není ideální.
Potom, co se představili moderátoři Zuzana Stivínová, Bohdan Bláhovec a Zdeněk Suchý, který měl na starost Velký sál, už mohl začít program naplno.
Jako první zpěvák vystoupil můj oblíbený Vladimír Merta, spolu s ním Ondřej Fencl a Jan Hrubý. Mertovy písničky s texty, které jsou "o něčem", se mi líbí už dlouho, ale na koncertě jsem ho viděla poprvé.



Mezi hudebními vstupy přicházeli současní i bývalí politici, disidenti a přátelé Václava Havla s pozdravy a gratulacemi. Michael Žantovský přečetl text o zahajovacích službách, který načerpal z Havlovy hry Zahradní slavnost. Program běžel plynule díky dobré organizaci. Hluboko do sálu vybíhalo jeviště, které bylo rozdělené na dvě části. Zatímco vystupovala jedna skupina, na druhé polovině technici připravovali aparaturu. Jelo se tedy zcela bez přestávky.

Slavná skupina Laura a její tygři měla připravený repertoár na téma slovo.



Další proslov přednesl bratr V. Havla Ivan M. Havel a jeho manželka Dagmar Havlová Ilkovičová.

Někteří umělci mi byli známí, jiné jsem znala jen podle jména a o některých jsem nikdy neslyšela. Mezi ně patřila i skupina Lanugo. Diváci průběžně přicházeli a odcházeli, a při vystoupení této formace jich na ploše zůstalo hodně málo. Ani se nedivím, jejich přínosem byly jen decibely.

Magda Vašáryová sklidila velký potlesk za slova o tom, že pravda není relativní a existuje pouze jedna.

Hudba Praha s lídrem Michalem Ambrožem zahájila letitým hitem Špinavá záda. V poslední písni se chtěli vypořádat s komunisty, ale kvůli akustice jsem textu skoro vůbec nerozuměla.

Druhým neznámým uskupením a příjemným překvapením pro mě byla slovenská skupina Živé kvety.

Lenka Dusilová se skupinou Baromantika.

Článek bude mít druhou část, protože se mi nevešlo tolik snímků do omezeného webového prostoru. První část zakončím posledním výstupem, který jsem viděla z balkónu, potom jsem sešla na parket.

Říká se "Co nemůžeš pochválit, nehaň", ale zase má každý právo vyslovit svůj názor. Na Vlastu Třešňáka nemám ani tak názor, jako spíš alergii. Svůj status mého nejméně oblíbeného performera opět potvrdil v písni o atentátníkovi. Navíc vystoupil ve spolupráci se skupinou Alo Trio Band, o níž jsem nikdy neslyšela a myslím, že by mi ani nadále taková nevědomost nevadila. Nevím, jestli byly dívky záměrně oblečené jako z reklamy pro hospodyňky z první republiky, ale podle jejich sebevědomého vystupování mi spíš připadalo, že se považují za atraktivní a neodolatelné.





Další pokračování příště.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora