Václav Havel 80 - dokončení

neděle 16. říjen 2016 23:11

Dokončení reportáže z koncertu k výročí 80. narozenin Václava Havla.

Karel Schwarzenberg měl jeden z nejhezčích proslovů. Líbilo se mi, jak pan kníže řekl, že období, kdy mohl na hradě sloužit Václavu Havlovi, bylo jeho nejhezčí v životě. Spolu s ním vystoupil dramaturg a přítel V. Havla Petr Oslzlý.

Dalším příjemným překvapením byla pro mě dosud zcela neznámá slovenská skupina Longital. Skládá se jenom ze tří členů, ale třeba hru smyčcem na baskytaru člověk nevidí každý den.



O skupině The Prostitutes jsem věděla, že existuje, ale neznala jsem jejich tvorbu. Upřímně řečeno, ani po jejich vystoupení jsem jejich filosofii zcela nepochopila. Potetovaný namalovaný basák s růžovou kytarou představoval prostitutku, zatímco ostatní členové vypadali jako uhlazení úředníci. Pokud to měl být symbol pokrytectví měšťanů a duševní prostituce, tak by mi to dávalo smysl.



Krásné Nové Stroje. Hm, jistou amortizaci už vykazovali. Kromě velkého hluku neměli moc co nabídnout. Vedoucí zpěvák, který současně zastával roli jakéhosi dirigenta, na sebe zbytečně moc strhával pozornost, nepřirozeně křepčil a text skládající se ze dvou vět taky není důvod, proč jim věnovat pozornost.

Jinak důvod, proč nemám ráda Vlastu Třešňáka je, že z něj na mě čiší velká neupřímnost. Společně s Hutkou, (kterého jsem byla ušetřena, protože vystupoval v jiném sále), mi připadá, že si jen hrají na hlubokomyslné filosofy, a na písničkářství je nejvíc zajímá bohémský život spojený s alkoholem a marihuanou. Zlí jazykové tvrdí, že Hutka emigroval zrovna do Holandska kvůli dostupnosti měkkých drog. Sám Karel Kryl řekl, že Hutka nezvládl exil, protože v zahraničí nepracoval a byl na dávkách.

Ale každý si najde svoje fanoušky. Má je i skupina Krásné Nové Stroje. Jedinou zajímavostí, kterou se odlišují od podobných nudných skupin, byla, (také již poněkud opotřebovaná), sexy blondýna za klávesami.

Ale je načase taky něco pochválit. Pro mě jednoznačně největší hvězda večra byla Jana Uriel Kratochvílová se skupinou Illuminatica. Jsem pravidelný návštěvník koncertů Jasminy, jak si také říká, takže jsem se bavila pozorováním nezasvěcených návštěvníků, kteří projevovali, řekněme poněkud překvapení, když Jana přišla s křídly na zádech, rouškou na obličeji a tykadly na hlavě. Vystoupení se lišilo i kvalitou hudby, která tak o tři třídy převyšovala většinu ostatního, a na jakou nejsou naši posluchači příliš zvyklí.

Zaznělo i legendární krédo Václava Havla o tom, že "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí". Pronesl ho režisér a herec Břetislav Rychlík a doprovodil typickým havlovským "véčkem".

Po Janě Kratochvílové jsem se vrátila opět na balkón, takže jsem shora mohla pozorovat, že největší poprask v publiku způsobil David Koller. Diváci, hlavně mladí, při jeho vystoupení skákali do výšky, skoro jako Ozzy. Nemohla jsem pořídit víc jeho fotek, protože divačka, která seděla přede mnou se dostala do extáze, divoce šermovala rukama a zmítala se celým tělem. Nevím, když byla tak velká fanynka, proč nešla k pódiu.
Na mě působil David Koller spíš usedle.

S přibývajícím večerem začala muzika přitvrzovat. Zde punková skupina Plexis.
Zároveň rostla moje únava, takže jsem všechno už nefotila. Ještě tedy doplním jen slovy, že před Davidem Kollerem vystoupila skupina Zrní. To bylo několik mladíků, kteří se zvláštně kroutili, poskakovali a zpívali cosi o mraveništi, a že nemáme chodit do lesa.

Styly jako rap a hip-hop jdou zcela mimo mě. Proto jsem si musela najít, že skupina PSH znamená "Peneři strýčka Sama", (slovo "peneři" jsem si musela vyhledat taky.)

Jak upadala moje pozornost, přece jen to bylo dlouhých 7 hodin, tak jsem si zapomněla vyfotit zahraničního hosta skupiny PSH a u skupiny Portless jsem zapomněla jeho jméno.

Zaměřila jsem reportáž především na hudební vystoupení, takže ještě doplním, že další proslovy měli Andrej Krob, Dana Němcová a Bohdan Holomíček. Bývalý ministr Alexandr Vondra udělal rozbor různých druhů vládnutí, které doplnil konkrétními příklady. (Podle mě trochu nevhodně, protože by si takové příklady každý našel sám).

Důvod, proč jsem vydržela do konce, byl, že jsem chtěla viděl legendární skupinu The Plastic People of the Universe. Bohužel mi došla paměťová karta, tak ji mám bez zpěvačky a basistky Evy Turnové.

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora