Leonard Cohen nám bude chybět

sobota 12. listopad 2016 11:45

Bylo to smutné ráno, když jsem včera spustila Internet, abych se podívala do pošty a na hlavní přehled novinek, když titulní zpráva říkala, že odešel legendární básník a písničkách Leonard Cohen.

Ještě 22. října přišla zpráva z oficiálních stránek Leonarda Cohena o jeho novém albu You Want It Darker spolu s komentáři z hudebních časopisů, které ohodnotily desku 4 až 5 hvězdičkami. V září 2013 jsem zde na blogu publikovala reportáž z Cohenova pražského vystoupení ve vyprodané O2 Areně. Bylo to jeho poslední koncertní turné, které končilo v prosinci 2013. Od roku 2008, kdy se vrátil k vystupování, natočil tři nová alba a uspořádal k nim dvě turné čítající celkem 375 vystoupení v délce okolo tří hodin. Přitom v roce 2014 oslavil 80. narozeniny. Pracoval doslova do poslední chvíle.

I když je Cohen světově proslulý umělec, myslím, že se sluší, alespoň stručně, připomenout jeho životní a uměleckou dráhu.

Tvorba a spolupráce

Celým jménem Leonard Norman Cohan se narodil 21. září 1934 v Montrealu v bohaté židovské rodině. Měl ještě starší sestru. Vystudoval angličtinu na univerzitě McGill. Krátce také studoval na Kolumbijské univerzitě práva. Chtěl se stát od mládí spisovatelem a již během studia publikoval básně. Celkem vydal 13 básnických sbírek a dva romány, které vyšly v roce 1963: The Favourite Game a 1966: Beautiful Losers. Druhý román byl přijat nepříznivě kritikou pro, na svoji dobu, příliš otevřený sexuální obsah. Více se proto zaměřil na hudbu.

Na počátku 60. let hodně cestoval, žil střídavě doma v Kanadě, v USA, v Anglii, Řecku a také na Kubě. Na ostrově Hydra si koupil dům, kde žil s přítelkyní Marianne, pro niž později napsal píseň. V roce 1966 přišel do New Yorku. Hudbě se věnoval intenzívně v 70. a 80. letech. Nahrál celkem čtrnáct studiových alb, vyšlo několik kompilací a desky z živých vystoupení (například z Londýna a Dublinu). Zpočátku se zdráhal vystupovat na koncertech. Dokonce jsem četla, že se musel ve svých začátcích posilňovat drogami, aby se odvážil na jeviště. Nicméně, později se pustil do koncertování naplno a k většině alb také uspořádal turné v USA a v Evropě.

I když Leonard Cohen nepůsobil takový poprask a davové šílenství jako třeba Bob Dylan nebo ve svých mladších letech Joan Baez, stal se houževnatou prací jedním z pilířů světové populární hudby. Za svoji tvorbu získal mnoho cen, uměleckých (Grammy, uvedení do několika hudebních a literárních síní slávy), i občanských (čestné tituly univerzit, Řád Kanady a další). Vyšla i alba, na nichž k jeho poctě nahráli další umělci Cohenovy písně.
Psal písně nejen pro sebe, ale i další umělce. Vůbec první písničky nabídl zpěvačce Judy Collins. Na jevišti s ním vystupovala početná skupina hudebníků a vokální sbor. Dlouhá léta spolupracoval úzce se Sharon Robinson, která mu i produkovala alba a napsala hudbu k většině písní z posledních let. (Sharon ho doprovázela i na koncertě v Praze a vloni zde také měla samostatné vystoupení).

Osobní život

Cohen, jistě i pod vlivem náboženské výchovy, patřil k lidem, kteří hloubají nad smyslem své existence a snaží se dobrat podstaty lidského bytí a místa ve vesmíru. Již v mládí se snažil na svých cestách najít klidný kout, kde by si mohl uspořádat myšlenky. Z jeho tvorby je znát, jak intenzívně prožíval citový život. Na více místech se můžeme dočíst, že měl pověst "ladie's man", k čemuž sám poznamenal, že se tomu musel hořce smát po těch deset tisíc nocí, které strávil sám. Jeho dvě děti, syn, známý hudebník a producent Adam Cohen, a dcera Lorca Cohen, které se narodily v 70. letech, jsou nemanželské. Později řekl, že byl zbabělec, když si nevzal jejich matku Suzanne Elrod. Cohen se nikdy neoženil a myslím, že měl, v souladu se svojí meditativní povahou, sklon k samotářskému mnišskému životu. V roce 1994 skutečně vstoupil do budhistického kláštera v Kalifornii, kde získal i mnišské svěcení.
Klášter opustil v roce 1999 a začal se opět věnovat hudbě. Stále však pouze nahrával ve studiu, k vystupování se vrátil až v roce 2008, a to s plnou energií. Nevíme, jestli by se nechal, jako v minulosti, přesvědčit nahrávací společností, že má k desce uspořádat turné, kdyby nedošlo k neočekávané události. V roce 2005 totiž zjistil, že ho po léta okrádala manažerka (a bývalá přítelkyně) Kelley Lynch, která ho připravila o několik miliónů dolarů. Kromě toho byla souzená za stalking, když mu posílala velké množství e-mailů a sms zpráv.

V každém případě se Leonard Cohen, k radosti příznivců a znalců z celého světa, vrátil na koncertní pódia v plné síle a opět svým krásným mužným hlasem, procítěným projevem a lidským chováním nadchnul fanoušky a uchvátil srdce mnoha žen.

Kdo měl dostat Nobelovu cenu

Po nedávném překvapivém rozhodnutí nobelovského výboru udělit cenu za literaturu Bobu Dylanovi se objevily názory, že to měl být spíš Leonard Cohen, kdo by si cenu zasloužil a některé komentáře se k tomu vracejí i ve chvíli jeho odchodu. Je to složitá otázka. Je pravda, že L. Cohen byl víc spisovatel než Dylan, protože vydal víc čistě literárních děl. Celkově ale nejméně stejně, spíš více, času a úsilí věnoval hudbě. Ostatně k tomu, že se che převážně věnovat dál hudbě se rozhodl již při svém prvním pobytu na ostrově Hydra v roce 1966. Moc se všeobecně taky neví, že hodně kreslil, ilustroval i svoje knihy a obaly desek. Hrál na kytaru a klávesy, původně také na flétnu. Lze říct, že byl všestranný umělec. Dylan řekl, že by se nemělo zapomínat, že i Cohenova literární tvorba je spojena s hudební stránkou a sám Cohen říkal,.že i když píše básně, zároveň mu evokují hudební složku. Můj názor je, že by si i L. Cohen Nobelovu cenu zasloužil stejně jako B. Dylan.
Neřekla bych, že některý z nich je větší básník. Dylan se vyznačuje velkou pracovitostí, natočil padesát alb, prakticky neustále koncertuje, již od roku 1988 je na tzv. "nekonečném turné". Je tedy víc na očích, navíc za něj po léta lobovaly různé osoby, i přímo iniciativa se stejným názvem jako je můj předchozí článek. Také měl velký ideologický vliv na celou generaci lidí, dospívajících v 60. letech. V neposlední řadě je dnes už spíš představitel rocku, který má mnohem víc posluchačů, zatímco Leonard Cohen zůstává typický bard, filosof, jenž hodně času strávil hledáním a meditací. Možná, že by se v budoucnu také dočkal nobelovky, i když myslím, že si na ceny tolik nepotrpěl, protože některé odmítl přijmout.

Na posledním albu je však znát, že byl již připravený a smířený s odchodem z pozemského světa. I když nám, jako každý dobrý člověk, bude chybět, v každém případě jeho umělecký i lidský odkaz zůstane.

Nedávám zde žádný odkaz na video po zkušenostech, že některá jsou časem odstraněna. Přidávám jeden zvláštní obrázek, který vznikl při pražském koncertu Leonarda Cohena, který jako by ukazoval splynutí člověka s neznámým světem. Jeho přechod do věčného světla.

Eliška Anna Kubičková

Související články


Eliška Anna Kubičková

Eliška Anna Kubičková

Původní záměr byl fotoblog, ale občas sem napíšu i nějakou úvahu, recenzi či reportáž ze zajímavé akce.

Vystudovala jsem strojní inženýrství, aplikovanou elektrotechniku, základy průmyslového designu a základy tvůrčího psaní. Mám praxi v průmyslu, vzdělávání a výzkumu, od r. 2013 pracuji jako OSVČ. Věnuji se zpracování digitalizovaného obrazu, marketingovým výzkumům a umělecké tvorbě.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora